České umění mezi dvěma válkami
- rok 1918 a rok 1938 vymezují vznik, existenci a zánik samostatného československého státu- zatímco dvacátá léta lze označit spíše za dobu optimistického budování a úspěšného fungování nového státu, dějiny třicátých let se již odvíjely spíše ve znamení mezinárodně politické i vnitřní krize- k nejvýznamnějším výtvarným sdružením dvacátých a třicátých let patřily skupiny Tvrdošíjní (založena v roce 1918), Devětsil (založen v roce 1920), Sociální skupina (založena v roce 1924) a Skupina surrealistů v ČSR (založena v roce 1934)
15A - NOVOKLASICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE
- reakce na první světovou válku - skepse: obrácení pozornosti k drobnostem
- během války - konec skupiny SVU, přežil Mánes a Tvrdošíjní a přece (Čapci, Zrzavý, Kremlička…)
- skupina Tvrdošíjní sdružovala výrazné individuality evropské humanistické orientace, jejichž tvorba se vyznačovala dvojznačným programem, pohybujícím se mezi doznívajícím kubismem (Josef Čapek, Václav Špála) a neoklasicismem (Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička), mezi modernismem a historismem
- Antonín Procházka 1882 - 1945 - od expresionistických počátků skupiny Osmy, přes kubistické období, civilistická 20. léta až po poslední etapu tvorby Antonína Procházky, jež je charakteristická příklonem ke klasickému ideálu a monumentálními pracemi pro Masarykovu univerzitu v Brně (Prométheus přinášející lidstvu oheň, 1938) a brněnské objednavatele před 2. světovou válkou
OTTO GUTFREUND 1889 - 1927 - sochař, který přešel do SVU; rozvíjí kubismus ve 3D jako první vůbec; po válce jeho dílo naznačuje
dvě cesty: novoklasicistní - socha Rodina v Ratibořicích - a kubisticko abstraktní
- 1905 - 1909 - studium na Umělecko-průmyslové škole v Praze; seznamuje se Rodinem, zajímá se o středověké umění; 1911 - stává se členem Skupiny výtvarných umělců, vystavuje Úzkost; Hamlet, Harmonie, Koncert; aplikuje principy analytického kubismu v sochařství; v okamžiku vyhlášení války se nachází v Paříži, kde vstupuje do Cizinecké legie; členství v Mánesu; 1926 - vyhrává konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze
POETISMUS A KONSTRUKTIVISMUS, SKUPINA DEVĚTSIL
- moderní umělecký vývoj přerušen válkou
SKUPINA TVRDOŠÍJNÍ (příklon k novoklasicismu) - hlavní postavou je J. Čapek (umělci narození v 80. letech 19. stol.), do roku 1920 na špici
- po válce - naivistický primitivismus - touha po naprostém šťastném životě, láska k věcem, k práci
JOSEF ČAPEK
- Nejskromnější umění - umění z lidu je silnější něž profesionální
- za bolševika uznáván, protože ho zajímalo sociální téma; vidí problém chudého člověka jako lidský, ne politický!
- Kulhavý poutník - jde pomalu, není vpředu, na špici, ale má čas vidět a přemýšlet; Josef byl takovým poutníkem
DEVĚTSIL
- 1920 založen spolek Devětsil (rozpad 1929) - klíčové meziválečné avantgardní sdružení
- další generace, 20. léta jsou generačním zlomem, generace umělců narozených kolem 1900: Teige, Wolker, Neumann, Vančura, Seifert…
1) příklon k ideálům proletářského umění, příklon k nejprostším věcem - pokora, sentimentální sociální cítění, utopická vize bezkonfliktní porevoluční společnosti = poetický naivismus
- spolek Devětsil spojoval proletářské umělce z nejrůznějších oblastí umění: architektura, scénografie, fotografie (Rösller, Hák), užité umění a malířství, literatura, grafika, divadlo (Osvobozené divadlo - sekce Devětsilu: Honzl, Frejka)
- vzniká po skončení světové války - ochromení - představa nového uspořádání světa (v Rusku revoluce 1917 - ruská avantgarda)
- základ: Teige, Nezval, Wolker, Šíma, Muzika; odrazovým můstkem byly pro ně Tvrdošíjní, 1920 ale odcházejí a vytvářejí opozici
- Karel Teige - vůdčí osobnost Devětsilu
- pod praporem proletářského umění se snažil stmelit mladou generaci - je třeba naučit se svěžesti lidového umění + malovat jako Henri Rousseau + ocenit knihu Josefa Čapka - O nejskromnějším umění
- Teige kritizuje Mondriana i Maleviče, že jejich díla jsou estétské hříčky
- publikuje kritiku Tvrdošíjných; podstatné bylo být avantgardní; vystupovali proti Tvrdošíjným
- 1. výstava Devětsilu - Čapek kritizuje, že hlásí avantgardu, ale vystavují sentimentální obrázky z cest
- hlásili se k totalitnímu myšlení - mimo něj není modernismu; problém avantgardy tohoto období je že, osobní přínos obětovali kolektivnímu - ideál umění je přístupný všem; vytrácí se svobodný tvůrčí počin; „umění pro proletáře“
- Devětsil se přihlašuje k proletářskému umění, navazují na Lunačarského (demagog u Lenina - socialistický realismus)
2) 1922 - Teige publikuje stať Umění dnes a zítra - už ne tolik prolet. umění, ale oslava současné civilizace a moderní techniky
- personální změny - přibyli: Nezval, Halas, Voskovec, Štýrský, Toyen
- vyhlašuje „Nové umění“ - potřeba zbudovat nový svět, revoluční myšlení; politizuje umění; nové umění přestane být uměním
- avantgarda je pilíř, podstatné je být avantgardní; hodnota umění se již nezmiňovala, podstatné je být avantgardní
- osobovali si, že jsou jediní, nejdál; kdo nejde s námi - jde proti nám
- do umění začíná zahrnovat, co se dřív bralo jen jako zábava - film, dagerotypie, fotografie - vyzdvihovány tyto techniky
- nové umění musí spočívat na strojové výrobě; umění přítomnosti je uměním techniky
3) konstruktivismus - obrazové básně jakožto původní příspěvek devětsilu; kubistická koláž se mění v poetistickou fotomontáž
- 1922 navštívil Paříž - setkává se tu s ruským konstruktivismem - přehodnocení umění
- Teige píše programový článek Malířství a poezie
- nutno přehodnotit výrazové prostředky, fotoaparát zrušil smlouvu mezi malířstvím a skutečností; fotografie je dokonalejší, možno mnoho kopií, dovede je každý - jsou reprodukovatelné - konec závěsného obrazu a malířství jako takového; kino je jediné plátno, které nás dnes zajímá = technika umožní, aby tvořili všichni, umění všech a pro všechny
- spojení malířství s literaturou = obrazová poezie - vychází z koláže, pásmové řešení rozložení souvislého dojmového schématu, redukce slova - stručnost , slovo už není zapotřebí, nahradí je obraz
• dada - absurdní spojení zlomků reality, agresivní, chaotické vyznění
• konstruktivismus - překvapivé spojení, významové propojení zlomků skutečnosti, komponované na pevné geometrické osnově, k propagandistickým nebo reklamním účelům
Devětsil - lyrická atmosféra, básnický obsah, technicky ale spíš konstruktivismus
- obraz zpoetičtěl, báseň zvizuálněla
- téma: turistické básně, exotika vzdálených plaveb, i cizí nápisy - internacionální poezie
- hlavní materiál: fotografie
- obrazové básně dělali: Štýrský, Teige, Voskovec
- optimální oblast - grafický design - rychle nabyla výtvarné kvality, reprodukovatelná; vliv ruského konstruktivismu a Bauhausu
POETISMUS
- 1924 - publikuje Teige zásadní manifest - článek „Poetismus“ - první -ismus vzniklý v české zemi
- ideový mluvčí Teige - zprvu se orientoval na principy proletářského umění, ale 1924 došel k novému estetickému programu pod názvem poetismus
- Nezval, Biebl, Seifert, Vančura, V+W
- spojení poezie a konstrukce
- polarita poetismu - životní doplněk, životní atmosféra a konstruktivismu - pracovní metoda o pevných základech
- teorie o polaritě poetismu a konstruktivismu, v nichž poetismus představoval fúzi obrazu a básně i životní styl; byl protikladem, ale zároveň i doplňkem racionálního konstruktivismu, který se uplatňoval spíše v architektuře a užitém umění
- poetismus je metoda, jak nazřít svět, aby byl básní; konec dělení na umění vysoké a nízké, mizí tragičnost, tento estetický sadismus; nerozlišuje mezi tělesným a duchovním uměním; podstatné je štěstí a radost ze života; život je umění, spojení umění a života, zruší galerie, ideální je varieté; úkol poetismu = vytvořit ze života lunapark (poetismus především léčí poválečnou kocovinu)
- přechod mezi dada a surrealismem - absolutní moc poezie a imaginace
- umění pro všechny smysly; nové formy umění, obrazové básně; dospívá k postulátu absolutní univerzální poezie pro všechny smysly
- tady se odehraje změna poetiky - to co patří městu - automobil, pohyb, průmysl, masy lidí
- pokrok tisku: pryč s originály
- 1925 - Konstruktivismus a likvidace umění - stať Teigeho v Disku - služba proletariátu a straně
- oblast grafiky a užité grafiky: směs poetismu a ruského konstruktivismu (El Lisickij): 2. polovina 20. let - obohacování typografického materiálu o fotokoláž (vliv surrealismu)
- 1928 - druhý manifest poetismu - nasycení všech pěti lidských smyslů
- sítě, prvky konstruktivismu spolu s obrazovým doprovodem, nové napětí a nové vztahy v grafice; hra
- Zdeněk Pešánek - světelně kinetické plastiky, konstruktivistické prvky, technik a technologie
4) obrácení zorného úhlu z vnějšku dovnitř k osobním zážitkům, dětským vzpomínkám a nevědomým psychickým procesům - to přivedlo poetismus na poč. 30. let k surrealismu a k postupnému splynutí s ním
- 1933 přechází z iniciativy Nezvala na platformu surrealismu
- Teige pracuje s tanečnicí na Abecedě - lidské tělo jako grafický znak
- poetismus v malířství = artificialismus - samostatný útvar na pomezí surrealismu a geometrické abstrakce
- Teige má výhrady k psychickému automatismu, který považuje za příliš pasivní
- klíčová výstava Poesie 32 - kterou uspořádal v říjnu 1932 SVU Mánes; zúčastnili se jí vedle zahraničních hostů (například Arp, Dalí, Giacometti, Chirico, Klee a Miró) přední umělci české avantgardy
- soustředila se na ní díla lyrického kubismu (Emil Filla, František Muzika), pozdního, organického artificialismu (Jindřich Štyrský a Toyen), čistého, esenciálního lyrismu (Josef Šíma) i díla vedoucí na práh surrealismu (Jindřich Štyrský, Alois Wachsman, Vincenc Makovský, Adolf Hoffmeister)
- 1934 - zakládá Nezval skupinu surrealistů
SURREALISMUS V ČESKÉM UMĚNÍ
- hlavními umělci: Štýrský a Toyen (Marie Čermínová) - umělci, kteří pobývali od 1922 v Paříži, kde vymysleli a provozovali směr artificialismus, jako 3. samostatný směr vedle abstrakce a surrealismu; vyzdvihuje obrazivost a tvůrčí roli vzpomínky, postavené proti omezující a záporné úloze paměti; artificialismus má některé prvky podobné se surrealismem: automatický text; avšak artificialismu šlo o něco jiného: o kontakt s nevědomím, čekání na obrazy, prolínání různých zdrojů; manifest Artificialismu vychází v revue Red; později tento směr někdy chápán jako přechod od abstrakce k surrealismu (Bretonův 1. manifest Surrealismu: 1924)
- Artificialismus je podobný abstrakci, neboť se neváže na model, a surrealismu, že po překonání zevního zaujetí hledá téma v krajině citlivé, poetické, imaginární…
- čerpá z oblasti existující na pokraji vědomí a nevědomí
JINDŘICH ŠTYRSKÝ 1899 - 1942
- český malíř a teoretik umění; od roku 1923 byl členem Devětsilu, v letech 1925-28 žil v Paříži, kde se v roce 1926 spolu s malířkou Toyen stal spolutvůrcem nového uměleckého směru "artificialismu" - ten spočíval především na asociativní a evokativní hodnotě abstraktní barevné struktury
- po návratu do vlasti dva roky pracoval jako šéf výpravy Osvobozeného divadla, od roku 1933 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a v roce 1934 spoluzakládal Surrealistickou skupinu; Štýrského rané práce ovlivnil částečně lyrický kubismus a primitivismus (Jaro, 1923)
- poté však přešel k nefigurativní malbě a posléze (vlastně již na konci 20. let) se stal - vedle Toyen - nejvýznamnější osobností české surrealistické malby (Cigareta u mrtvé, 1931; Obraz, 1932; Muž nesený větrem, 1934); v evropském měřítku byl jedním z prvních umělců používajících barevnou koláž
- umělcova aktivita se však neomezila jen na malbu, zasáhl významným způsobem i do scénického výtvarnictví, knižní ilustrace, fotografie, ale také do poezie
- umění se věnoval rovněž teoreticky, své úvahy publikoval v řadě časopiseckých studií, ale i na přednáškách
- za jeho - ovšem zcela originálního - nástupce a pokračovatele v oblasti koláží a fotomontáží je možno považovat J. Koláře
TOYEN 1902 - 1980
- rychlá malířská proměna: motiv Poušť; 1924 se Štýrským v Paříži kde se věnovali artificialismu; 1934 podepsala založení surrealistické skupiny v čsr, 1942 umírá Jindřich Štýrský: Toyen je dědičkou jeho díla; Toyen i nadále udržuje styk s Pařížskou surrealistickou skupinou: Breton, Peret…
František Janoušek: ernstovské metody, Vincenc Makovský: obnažování sádry jako materiálu, Šíma: k lyrické abstrakci
- 1938: V. Nezval opouští surrealistickou skupinu, její členové se názorově oddělili, Teige toto rozpuštění neuznává, vydává: surrealismus proti proudu
česká interpretace surrealismu - Surrealistická skupina je tu založena 1934
- Biebl, Honzl, Ježek, Májovský, Nezval, Štýrský, Toyen, Teige
- surrealismus obrátil hlavní pozornost k hlubšímu zkoumání psychických funkcí tvorby – emocionální a imaginativní procesy
- po hospodářské krizi, která 1929 usvědčuje poetismus z falešného optimismu, odhaleny procesy v Rusku, to vše způsobilo krizi v komunistické straně, tu Gottwald prosadil prosovětský kurz, proti tomuto se vyslovili: Hora, Halas, Pujmanová,… v takzvaném Manifestu sedmi (byli za to vyloučeni), rozpadá se Devětsil
- Teige ihned zakládá Levou Frontu (organizace je pro něj důležitější než svoboda), rozchází se se Štýrským a Toyen, Štýrský píše proti Teigovi, poukazuje na jeho názorovou nedůslednost
- surrealismus přichází do Čech již jako hotový směr s vypracovanými metodami, který je akceptován
- Teige přijímá surrealismus v momentě, kdy se shoduje s jeho marxistickou politickou orientací, vnímá jej jako paralelu k sociální revoluci
- Štýrského kořeny: je to jedno, zda jsou namalované, nebo přímo skutečné, jde o to, jaké poselství nesou
- Toyen: ve své surrealistické tvorbě navazuje a rozvíjí imaginaci a citlivost artificialismu
Stáhnout: CeskeUmeniMeziValkami.doc (39,5 kB)
