Základní genetické termíny
Adenin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách
Alela: konkrétní forma genu (gen může existovat ve více různých alternativních formách)
Alela dominantní: alela, jejíž účinek ve fenotypu převládá nad účinkem alely recesivní
Alela recesivní: alela, jejíž účinek ve fenotypu je překryt nebo potlačen účinkem alely dominantní
Antikodon: specifický triplet transferové ribonukleové kyseliny komplementární k určitému kodónu v mediátorové ribonukleové kyselině
Autozóm: nepohlavní párový chromozom
Autogamie: způsob pohlavního rozmnožování, kdy obě pohlavní buňky účastnící se vzniku zygoty (samčí i samičí) pocházejí shodně od jednoho a téhož rodiče (např. samoopylení u rostlin). Nejčastěji se tak označuje samosprávní uvnitř téhož květu
Báze dusíkatá: heterocyklická sloučenina purinového nebo pyrimidinového typu, která je charakteristickou součástí nukleotidu. Nejběžnější báze jsou adenin, guanin, cytosin, uracil a tymin
Crossing – over: viz rekombinace genetická
Cytosin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách
Číslo Batesovo: index udávající, kolikrát častěji se v souboru gamet dihybrida s danými dvěma alelickými páry ve vazbě uplatňuje gamety s původním nerekombinovaným uspořádáním alel oproti gametám s rekombinovaným genotypem
Číslo Morganovo: index udávající jak velký podíl gametického souboru dihybrida s nanými dvěma alelickými páry ve vzájemné vazbě je tvořen gametami s rekombinovaným genotypem
Dědičnost: schopnost živého organismu uchovávat genetickou informaci pro soubor charakteristických vlastností a předávat tuto informaci dalším generacím
Dědičnost křížem: přenos znaku z matky na syna a z otce na dceru
Dědičnost pohlavně vázaná: dědičnost znaků řízených geny v pohlavních chromozómech
Dědičnost polygenní: dědičnost znaků kvantitativní povahy, řízená vždy více či méně rozsáhlým souborem polygenů
Dědičnost přímá: výskyt znaků a přenos odpovídajícího genu výhradně po linii heterogametického pohlaví; jedná se o geny v chromozómu Y
Dědičnost redukční: specifické dělení buněčného jádra v průběhu gametogeneze, při kterém dochází ke snížení počtu chromozómů na polovinu (z diploidního počtu na haploidní); synonymum: meióza
Dihybrid: jedinec heterozygotní ve dvou párech alel (dvojnásobná kříženec)
Diploidie: přítomnost dvou identických homologických sad chromozómů v buněčném jádře; je charakteristická pro somatické buňky
DNK: běžná zkratka pro označení kyseliny deoxyribonukleové
Dominance: vztah fenotypové nadřazenosti dominantní alely vůči alele recesivní
Dominance neúplná: vztah mezi dominantní a recesivní alelou, který v heterozygotním stavu vede ke vzniku intermediárního fenotypu odlišného jak od fenotypu dominantního, tak od recesivního
Dvojčata jednovaječná (identická): dvojčata, která se vyvinula současně ze dvou částí jednoho a téhož oplozeného vajíčka a která mají proto naprosto totožný genotyp
Fenotyp: soubor znaků a vlastností (často tak označujeme i jednotlivý znak), který v daném prostředí odpovídá genotypu
Fond genový: soubor veškerých alel všech genů, ze kterých jsou složeny genotypy jedinců určitého souboru (populace); synonymum: genofond
Gameta: haploidní pohlavní buňka
Gametogeneze: proces tvorby pohlavních buněk
Gen: jednotka genetické informace – úsek molekuly DNK, který svým pořadím nukleotidů určuje pořadí aminokyselin v určité bílkovině; synonymum: vloha
Gen letální: gen, jehož činností dochází ke smrti jeho nositele
Gen malého účinku: viz polygeny
Gen pohlavně vázaný: gen, ležící v pohlavním chromozómu
Genofond: viz fond genový
Genóm: soubor chromozómových genů, které organismus získává od svých rodičů
Genotyp: soubor všech genů buňky či jedince (často tak označujeme konkrétní sestavu alel jednotlivých genů na příslušných párech homologických chromozómů)
Guanin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách
Haploidie: přítomnost pouze jedné sady chromozómů v buněčném jádře (je charakteristická pro pohlavní buňky)
Hemizygot: jedinec, který postrádá jednu alelu z páru alel určitého genu (jedná se obvykle o geny ležící v chromozómu Y, u heterogametického pohlaví však rovněž v chromozómu X)
Heterochromozómy: viz chromozomové pohlaví
Heterozygot: jedinec nesoucí pár nestejných alel téhož genu (má heterozygotní genotyp)
Homozygot: jedinec nesoucí pár shodných alel téhož genu (má homozygotní genotyp)
Hybrid: viz kříženec
Chromatida: podélná polovina chromozómu
Chromatidy nesesterské: chromatidy různých chromozómů jednoho a téhož páru homologických chromozómů
Chromatidy sesterské: párové chromatidy jednoho a téhož chromozómu
Chromozómy: pentlicovité útvary v buněčném jádře, ve kterých jsou uloženy geny a jejichž prostřednictvím jsou geny předávány do dalších generací
Chromozómy homologické: pár strukturně i tvarově identických chromozómů v diploidním buněčném jádře
Chromozómy pohlavní: chromozómy X a Y, jejichž přítomnost v karyotypu je určující pro pohlaví jedince, synonymum: heterochromozómy
Informace genetická: soubor instrukcí pro tvorbu bílkovin, zakódovaný pořadím nukleotidů v DNK, který je předáván z generace na generaci a který řídí životní funkce organismu
Jednotka rekombinační: jednotka relativní vzdálenosti mezi vzájemně vázanými geny na chromozómu, odpovídající hodnotě Morganova čísla p = 1%
Karyotyp: soubor chromozómů z hlediska jejich počtu a tvarového zastoupení, charakteristický pro určitý organismus
Kód genetický: vztah mezi uspořádáním nukleotidů v nukleových kyselinách a aminokyselin v bílkovinách
Kodominance: vztah mezi alelami téhož genu, které se navzájem svou činností ve fenotypu nepřekrývají ani neovlivňují a jejichž fenotypový projev se při heterozygotním genotypu uplatňuje současně
Kodón: triplet nukleové kyseliny (DNK nebo mRNK), určující začlenění specifické aminokyseliny do bílkoviny
Kombinovatelnost volná: možnost nezávislého vzniku různých sestav alel genů, nesených různými chromozómy
Kříženec: potomek genotypově odlišných rodičů; synonymum: hybrid
Křížení: pohlavní spojení dvou genotypově odlišných jedinců
Křížení zpětné: metoda umožňující určit podle fenotypového štěpného poměru v potomstvu četností jednotlivých genotypových kombinací, uplatňujících se v gametickém poměru křížence
Kyselina deoxyribonukleová: látka, která tvoří spolu s bílkovinami strukturu chromozómu a v níž je zakódována genetická informace; běžně používaná zkratka DNK
Kyselina ribonukleová: látka, která zprostředkovává „přepis“ a „překlad“ genetické informace z DNK při tvorbě bílkovin; běžně používaná zkratka RNK
Kyselina ribonukleová mediátorová: RNK „přepisující“ genetickou informaci z DNK a přenášející ji k ribozomu; běžně používaná zkratka mRNK
Kyselina ribonukleová transferová: nízkomolekulární RNK, specifická pro jednotlivé aminokyseliny, které jsou jejím prostřednictví přenášeny k ribozomům a řazeny v pořadí podle pořadí tripletů v mRNK; běžně používaná zkratka tRNK
Linie čistá: soubor homozygotních jedinců, v jejichž potomstvu nedochází ke genotypovému a tudíž ani k fenotypovému štěpení
Mapa chromozómová: schématické znázornění rozložení genů na chromozómech podle jejich vzájemného pořadí a relativních vzdáleností mezi nimi
Meióza: viz dělení redukční
Monohybrid: jedinec heterozygotní v jednom páru alel
mRNK: Běžně používaná zkratka pro mediátorovou ribonukleovou kyselinu
Mutace: změna genotypu, podmíněná náhodnou změnou nebo porušením struktury DNK. Termínem mutace se označuje rovněž dědičná změna fenotypu, ke které došlo v důsledku mutační změny genotypu
Mutagen: fyzikální nebo chemické činidlo, schopné narušit či změnit strukturu DNK a vyvolat tak mutaci
Nukleotid. Základní strukturní podjednotka nukleových kyselin; skládá se z molekuly cukru ribózy či deoxyribózy, z molekuly kyseliny trihydrofosforečné a z molekuly jedné z dusíkatých bází
Panmixie: Způsob pohlavního rozmnožování založený na neomezené možnosti naprosto volného křížení kteréhokoli jedince v určitém souboru (populaci) s kterýmkoli jiným členem tohoto souboru
Pohlaví heterogametické: pohlaví určené dvojicí nepárových pohlavních chromozómů (X, Y)
Pohlaví homogametické: pohlaví určené párem homologických pohlavních chromozómů (XX)
Polygen: Gen malého účinku, který se jako člen souboru dalších podobných genů podílí na řízení dědičnosti znaků kvantitativní povahy. Na fenotypový projev polygenů mohou mít značný vliv podmínky vnějšího prostředí
Polygen aktivní: Funkční forma (alela) polygenu
Polygen neutrální: Nefunkční, neaktivní forma (alela) polygenu
Polyhybrid: Jedinec heterozygotní v mnoha párech alel
Poměr štěpný fenotypový: Poměr mezi četnostmi rozdílných fenotypů v potomstvu křížence
Poměr štěpný genotypový: Poměr mezi četnostmi rozdílných genotypových kombinací v potomstvu křížence
Populace: v genetice soubor geneticky vzájemně příbuzných jedinců podílejících se svými genotypy na společném genovém fondu
Populace autogamická: populace, jejíž příslušníci se rozmnožují autogamií
Populace panmiktická: populace s možností volného a stejně pravděpodobného křížení kteréhokoli příslušníka této populace s kterýmkoli jiným (rozmnožující se podle principu panmixie)
Proměnlivost: schopnost živého organismu reagovat (fenotypově se projevovat) různým způsobem na různé podmínky vnějšího prostředí; synonymum: variabilita
Proměnlivost dědičná: proměnlivost vyplývající z genotypové různorodosti rozdílných jedinců
Proměnlivost nedědičná: proměnlivost vyplývající z možnosti fenotypového ovlivnění znaku kvantitativní povahy negenetickými vlivy vnějšího prostředí
Proměnlivost plynula: proměnlivost znaků kvantitativní povahy, kdy rozdíly mezi fenotypově rozdílnými jedinci jsou malé a různé formy fenotypu u různých jedinců přecházejí víceméně plynule z jedné fenotypové hodnoty do druhé
Recesivita: vztah fenotypové podřízenosti recesivní alely vůči alele dominantní
Rekombinace genetická: vzájemná výměna částí chromatid mezi chromozómy homologického páru; synonymum: crossing – over
Replikace: samozdvojování molekul DNK
Ribozomy: buněčné organely, na kterých dochází k tvorbě bílkovin
RNK: běžně používaná zkratka pro kyselinu ribonukleovou
Rodokmen: schematické znázornění příbuzenských vztahů v souboru jedinců s vyznačením výskytu sledovaných dědičných znaků
Rovnováha genetická: stálé genotypové složení panmitické populace, odvozené od četností dominantních a recesivních alel genů v genovém fondu (podle Hardyho – Weinbergova zákona)
Řetězec polynukleotidový: lineární uspořádání nukleotidů ve struktuře nukleových kyselin
Sada chromozómová: haploidní soubor chromozómů
Segregace: viz štěpení
Síla vazby: termín vyjadřující pravděpodobnost rekombinace mezi dvěma geny ve vzájemné vazbě a tím i relativní vzdálenost mezi těmito geny na chromozómu
Skupina vazbová: soubor genů (párů alel) nesených jedním chromozómem (párem homologický chromozómů)
Štěpení/vyštepování: rozchod rozdílných párových homologických chromozómů při redukčním dělení buněčného jádra. Často tak označujeme rozchod rozdílných párových alel (nesených homologickými chromozómy) při tvorbě gamet u heterozygota a vznik rozdílných genotypových kombinací a tím i fenotypů v potomstvu tohoto heterozygota (fenotypové štěpení); synonymum: segregace
Štěpení mendelovské: štěpení odpovídající principům Mendlových zákonů
Transkripce: „přepis“ genetické informace z DNK do struktury mRNK
Translace: „překlad“ genetické informace z mRNK (za účasti tRNK) do pořadí aminokyselin v bílkovině
tRNK: běžně používaná zkratka pro transferovou ribonukleovou kyselinu
Trihybrid: jedinec heterozygotní ve třech párech alel
Triplet: postupná trojice nukleotidů v polynukleotidovém řetězci nukleové kyseliny
Triplety beze smyslu: triplet, které neurčují začlenění žádné aminokyseliny do bílkoviny, ale které označují začátek a konec translace (triplety iniciační a terminační)
Tymin: jedna z hlavních dusíkatých bází DNK (v RNK je nahrazen uracilem)
Uracil: jedna z hlavních dusíkatých bází v RNK (v DNK je nahrazen tyminem)
Určení pohlaví chromozómově: podklad ke vzniku pohlavních rozdílů, který je dán sestavou pohlavních chromozómů v buněčném jádře
Uspořádání cis: situace, kdy dominantni alely dvou genů ve vzájemné vazbě jsou umístěny společně v jenom a příslušné recesivní alely ve druhém homologickém chromozómu (AB/ab)
Uspořádání trans: situace, kdy dominantní (a a rovněž i recesivní) alely dvou genů ve vazbě jsou vzájemně umístěny vždy v různých chromozómech homologického páru chromozómu (AB/ab)
Variabilita: viz proměnlivost
Vazba genová: umístění různých genů v témže chromozómu
Vloha: viz gen
Vzdálenost relativní: vzdálenost mezi vzájemně vázanými geny na chromozómu nepřímo stanovená podle pravděpodobnosti, s jakou dochází mezi těmito geny k rekombinaci; vyjadřuje se počtem rekombinačních jednotek
Zákon Hardyho – Weinbergův: matematický vztah, vyjadřující genotypové složení panmiktické populace při genetické rovnováze (jestliže součet četností dominantní a recesivní alely genu v genovém fondu p + q = 1, pak i součet homozygotně dominantních, heterozygotních a homozygotně recesivních genotypů p2 + 2pq + q2 = 1)
Zákony Mendelovy: základní zákony dědičnosti, podle kterých dochází k přenosu genu rodičů do potomstva.
- Zákon (o jednotnosti F1 – generaci) – při křížení jedince homozygotně dominantního s jedincem homozygotně recesivním vzniká vždy genotypově i fenotypově jednotné potomstvo;
- Zákon (o štěpení vloh v F2 – generaci) – při křížení heterozygotních jedinců mezi sebou vzniká nejednotné potomstvo, ve kterém dochází v charakteristických, matematicky přesných štěpných poměrech k vyštěpení rodičovských genotypů a fenotypů;
- Zákon (o volné kombinovatelnosti vloh; platí pouze pro alelické páry ležící v různých párech chromozómů)
- POJMY- Biologie.doc (53,5 kB)
