Základní genetické termíny

16.10.2009 11:25

 

Adenin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách

Alela: konkrétní forma genu (gen může existovat ve více různých alternativních formách)

Alela dominantní: alela, jejíž účinek ve fenotypu převládá nad účinkem alely recesivní

Alela recesivní: alela, jejíž účinek ve fenotypu je překryt nebo potlačen účinkem alely dominantní

Antikodon: specifický triplet transferové ribonukleové kyseliny komplementární k určitému kodónu v mediátorové ribonukleové kyselině

Autozóm: nepohlavní párový chromozom

Autogamie: způsob pohlavního rozmnožování, kdy obě pohlavní buňky účastnící se vzniku zygoty (samčí i samičí) pocházejí shodně od jednoho a téhož rodiče (např. samoopylení u rostlin). Nejčastěji se tak označuje samosprávní uvnitř téhož květu

Báze dusíkatá: heterocyklická sloučenina purinového nebo pyrimidinového typu, která je charakteristickou součástí nukleotidu. Nejběžnější báze jsou adenin, guanin, cytosin, uracil a tymin

Crossing – over: viz rekombinace genetická

Cytosin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách

Číslo Batesovo: index udávající, kolikrát častěji se v souboru gamet dihybrida s danými dvěma alelickými páry ve vazbě uplatňuje gamety s původním nerekombinovaným uspořádáním alel oproti gametám s rekombinovaným genotypem

Číslo Morganovo: index udávající jak velký podíl gametického souboru dihybrida s nanými dvěma alelickými páry ve vzájemné vazbě je tvořen gametami s rekombinovaným genotypem

Dědičnost: schopnost živého organismu uchovávat genetickou informaci pro soubor charakteristických vlastností a předávat tuto informaci dalším generacím

Dědičnost křížem: přenos znaku z matky na syna a z otce na dceru

Dědičnost pohlavně vázaná: dědičnost znaků řízených geny v pohlavních chromozómech

Dědičnost polygenní: dědičnost znaků kvantitativní povahy, řízená vždy více či méně rozsáhlým souborem polygenů

Dědičnost přímá: výskyt znaků a přenos odpovídajícího genu výhradně po linii heterogametického pohlaví; jedná se o geny v chromozómu Y

Dědičnost redukční: specifické dělení buněčného jádra v průběhu gametogeneze, při kterém dochází ke snížení počtu chromozómů na polovinu (z diploidního počtu na haploidní); synonymum: meióza

Dihybrid: jedinec heterozygotní ve dvou párech alel (dvojnásobná kříženec)

Diploidie: přítomnost dvou identických homologických sad chromozómů v buněčném jádře; je charakteristická pro somatické buňky

DNK: běžná zkratka pro označení kyseliny deoxyribonukleové

Dominance: vztah fenotypové nadřazenosti dominantní alely vůči alele recesivní

Dominance neúplná: vztah mezi dominantní a recesivní alelou, který v heterozygotním stavu vede ke vzniku intermediárního fenotypu odlišného jak od fenotypu dominantního, tak od recesivního

Dvojčata jednovaječná (identická): dvojčata, která se vyvinula současně ze dvou částí jednoho a téhož oplozeného vajíčka a která mají proto naprosto totožný genotyp

Fenotyp: soubor znaků a vlastností (často tak označujeme i jednotlivý znak), který v daném prostředí odpovídá genotypu

Fond genový: soubor veškerých alel všech genů, ze kterých jsou složeny genotypy jedinců určitého souboru (populace); synonymum: genofond

Gameta: haploidní pohlavní buňka

Gametogeneze: proces tvorby pohlavních buněk

Gen: jednotka genetické informace – úsek molekuly DNK, který svým pořadím nukleotidů určuje pořadí aminokyselin v určité bílkovině; synonymum: vloha

Gen letální: gen, jehož činností dochází ke smrti jeho nositele

Gen malého účinku: viz polygeny

Gen pohlavně vázaný: gen, ležící v pohlavním chromozómu

Genofond: viz fond genový

Genóm: soubor chromozómových genů, které organismus získává od svých rodičů

Genotyp: soubor všech genů buňky či jedince (často tak označujeme konkrétní sestavu alel jednotlivých genů na příslušných párech homologických chromozómů)

Guanin: jedna z hlavních dusíkatých bází v nukleových kyselinách

Haploidie: přítomnost pouze jedné sady chromozómů v buněčném jádře (je charakteristická pro pohlavní buňky)

Hemizygot: jedinec, který postrádá jednu alelu z páru alel určitého genu (jedná se obvykle o geny ležící v chromozómu Y, u heterogametického pohlaví však rovněž v chromozómu X)

Heterochromozómy: viz chromozomové pohlaví

Heterozygot: jedinec nesoucí pár nestejných alel téhož genu (má heterozygotní genotyp)

Homozygot: jedinec nesoucí pár shodných alel téhož genu (má homozygotní genotyp)

Hybrid: viz kříženec

Chromatida: podélná polovina chromozómu

Chromatidy nesesterské: chromatidy různých chromozómů jednoho a téhož páru homologických chromozómů

Chromatidy sesterské: párové chromatidy jednoho a téhož chromozómu

Chromozómy: pentlicovité útvary v buněčném jádře, ve kterých jsou uloženy geny a jejichž prostřednictvím jsou geny předávány do dalších generací

Chromozómy homologické: pár strukturně i tvarově identických chromozómů v diploidním buněčném jádře

Chromozómy pohlavní: chromozómy X a Y, jejichž přítomnost v karyotypu je určující pro pohlaví jedince, synonymum: heterochromozómy

Informace genetická: soubor instrukcí pro tvorbu bílkovin, zakódovaný pořadím nukleotidů v DNK, který je předáván z generace na generaci a který řídí životní funkce organismu

Jednotka rekombinační: jednotka relativní vzdálenosti mezi vzájemně vázanými geny na chromozómu, odpovídající hodnotě Morganova čísla p = 1%

Karyotyp: soubor chromozómů z hlediska jejich počtu a tvarového zastoupení, charakteristický pro určitý organismus

Kód genetický: vztah mezi uspořádáním nukleotidů v nukleových kyselinách a aminokyselin v bílkovinách

Kodominance: vztah mezi alelami téhož genu, které se navzájem svou činností ve fenotypu nepřekrývají ani neovlivňují a jejichž fenotypový projev se při heterozygotním genotypu uplatňuje současně

Kodón: triplet nukleové kyseliny (DNK nebo mRNK), určující začlenění specifické aminokyseliny do bílkoviny

Kombinovatelnost volná: možnost nezávislého vzniku různých sestav alel genů, nesených různými chromozómy

Kříženec: potomek genotypově odlišných rodičů; synonymum: hybrid

Křížení: pohlavní spojení dvou genotypově odlišných jedinců

Křížení zpětné: metoda umožňující určit podle fenotypového štěpného poměru v potomstvu četností jednotlivých genotypových kombinací, uplatňujících se v gametickém poměru křížence

Kyselina deoxyribonukleová: látka, která tvoří spolu s bílkovinami strukturu chromozómu a v níž je zakódována genetická informace; běžně používaná zkratka DNK

Kyselina ribonukleová: látka, která zprostředkovává „přepis“ a „překlad“ genetické informace z DNK při tvorbě bílkovin; běžně používaná zkratka RNK

Kyselina ribonukleová mediátorová: RNK „přepisující“ genetickou informaci z DNK a přenášející ji k ribozomu; běžně používaná zkratka mRNK  

Kyselina ribonukleová transferová: nízkomolekulární RNK, specifická pro jednotlivé aminokyseliny, které jsou jejím prostřednictví přenášeny k ribozomům a řazeny v pořadí podle pořadí tripletů v mRNK; běžně používaná zkratka tRNK   

Linie čistá: soubor homozygotních jedinců, v jejichž potomstvu nedochází ke genotypovému a tudíž ani k fenotypovému štěpení

Mapa chromozómová: schématické znázornění rozložení genů na chromozómech podle jejich vzájemného pořadí a relativních vzdáleností mezi nimi

Meióza: viz dělení redukční

Monohybrid: jedinec heterozygotní v jednom páru alel

mRNK: Běžně používaná zkratka pro mediátorovou ribonukleovou kyselinu

Mutace: změna genotypu, podmíněná náhodnou změnou nebo porušením struktury DNK. Termínem mutace se označuje rovněž dědičná změna fenotypu, ke které došlo v důsledku mutační změny genotypu

Mutagen: fyzikální nebo chemické činidlo, schopné narušit či změnit strukturu DNK a vyvolat tak mutaci

Nukleotid. Základní strukturní podjednotka nukleových kyselin; skládá se z molekuly cukru ribózy či deoxyribózy, z molekuly kyseliny trihydrofosforečné a z molekuly jedné z dusíkatých bází

Panmixie: Způsob pohlavního rozmnožování založený na neomezené možnosti naprosto volného křížení kteréhokoli jedince v určitém souboru (populaci) s kterýmkoli jiným členem tohoto souboru

Pohlaví heterogametické: pohlaví určené dvojicí nepárových pohlavních chromozómů (X, Y)

Pohlaví homogametické: pohlaví určené párem homologických pohlavních chromozómů (XX)

Polygen: Gen malého účinku, který se jako člen souboru dalších podobných genů podílí na řízení dědičnosti znaků kvantitativní povahy. Na fenotypový projev polygenů mohou mít značný vliv podmínky vnějšího prostředí

Polygen aktivní: Funkční forma (alela) polygenu

Polygen neutrální: Nefunkční, neaktivní forma (alela) polygenu

Polyhybrid: Jedinec heterozygotní v mnoha párech alel

Poměr štěpný fenotypový: Poměr mezi četnostmi rozdílných fenotypů v potomstvu křížence

Poměr štěpný genotypový: Poměr mezi četnostmi rozdílných genotypových kombinací v potomstvu křížence

Populace: v genetice soubor geneticky vzájemně příbuzných jedinců podílejících se svými genotypy na společném genovém fondu

Populace autogamická: populace, jejíž příslušníci se rozmnožují autogamií

Populace panmiktická: populace s možností volného a stejně pravděpodobného křížení kteréhokoli příslušníka této populace s kterýmkoli jiným (rozmnožující se podle principu panmixie)

Proměnlivost: schopnost živého organismu reagovat (fenotypově se projevovat) různým způsobem na různé podmínky vnějšího prostředí; synonymum: variabilita

Proměnlivost dědičná: proměnlivost vyplývající z genotypové různorodosti rozdílných jedinců

Proměnlivost nedědičná: proměnlivost vyplývající z možnosti fenotypového ovlivnění znaku kvantitativní povahy negenetickými vlivy vnějšího prostředí

Proměnlivost plynula: proměnlivost znaků kvantitativní povahy, kdy rozdíly mezi fenotypově rozdílnými jedinci jsou malé a různé formy fenotypu u různých jedinců přecházejí víceméně plynule z jedné fenotypové hodnoty do druhé

Recesivita: vztah fenotypové podřízenosti recesivní alely vůči alele dominantní

Rekombinace genetická: vzájemná výměna částí chromatid mezi chromozómy homologického páru; synonymum: crossing – over

Replikace: samozdvojování molekul DNK

 Ribozomy: buněčné organely, na kterých dochází k tvorbě bílkovin

RNK: běžně používaná zkratka pro kyselinu ribonukleovou

Rodokmen: schematické znázornění příbuzenských vztahů v souboru jedinců s vyznačením výskytu sledovaných dědičných znaků

Rovnováha genetická: stálé genotypové složení panmitické populace, odvozené od četností dominantních a recesivních alel genů v genovém fondu (podle Hardyho – Weinbergova zákona)

Řetězec polynukleotidový: lineární uspořádání nukleotidů ve struktuře nukleových kyselin

Sada chromozómová: haploidní soubor chromozómů

Segregace: viz štěpení

Síla vazby: termín vyjadřující pravděpodobnost rekombinace mezi dvěma geny ve vzájemné vazbě a tím i relativní vzdálenost mezi těmito geny na chromozómu

Skupina vazbová: soubor genů (párů alel) nesených jedním chromozómem (párem homologický chromozómů)

Štěpení/vyštepování: rozchod rozdílných párových homologických chromozómů při redukčním dělení buněčného jádra. Často tak označujeme rozchod rozdílných párových alel (nesených homologickými chromozómy) při tvorbě gamet u heterozygota a vznik rozdílných genotypových kombinací a tím i fenotypů v potomstvu tohoto heterozygota (fenotypové štěpení); synonymum: segregace

Štěpení mendelovské: štěpení odpovídající principům Mendlových zákonů

Transkripce: „přepis“ genetické informace z DNK do struktury mRNK  

Translace: „překlad“ genetické informace z mRNK (za účasti tRNK) do pořadí aminokyselin v bílkovině

tRNK: běžně používaná zkratka pro transferovou ribonukleovou kyselinu

Trihybrid: jedinec heterozygotní ve třech párech alel

Triplet: postupná trojice nukleotidů v polynukleotidovém řetězci nukleové kyseliny

Triplety beze smyslu: triplet, které neurčují začlenění žádné aminokyseliny do bílkoviny, ale které označují začátek a konec translace (triplety iniciační a terminační)

Tymin: jedna z hlavních dusíkatých bází DNK (v RNK je nahrazen uracilem)

Uracil: jedna z hlavních dusíkatých bází v RNK (v DNK je nahrazen tyminem)

Určení pohlaví chromozómově: podklad ke vzniku pohlavních rozdílů, který je dán sestavou pohlavních chromozómů v buněčném jádře

Uspořádání cis: situace, kdy dominantni alely dvou genů ve vzájemné vazbě jsou umístěny společně v jenom a příslušné recesivní alely ve druhém homologickém chromozómu (AB/ab)

Uspořádání trans: situace, kdy dominantní (a a rovněž i recesivní) alely dvou genů ve vazbě jsou vzájemně umístěny vždy v různých chromozómech homologického páru chromozómu (AB/ab)

Variabilita: viz proměnlivost

Vazba genová: umístění různých genů v témže chromozómu

Vloha: viz gen

Vzdálenost relativní: vzdálenost mezi vzájemně vázanými geny na chromozómu nepřímo stanovená podle pravděpodobnosti, s jakou dochází mezi těmito geny k rekombinaci; vyjadřuje se počtem rekombinačních jednotek

Zákon Hardyho – Weinbergův: matematický vztah, vyjadřující genotypové složení panmiktické populace při genetické rovnováze (jestliže součet četností dominantní a recesivní alely genu v genovém fondu p + q = 1, pak i součet homozygotně dominantních, heterozygotních a homozygotně recesivních genotypů p2 + 2pq + q2 = 1)

Zákony Mendelovy: základní zákony dědičnosti, podle kterých dochází k přenosu genu rodičů do potomstva.

  1. Zákon (o jednotnosti F1 – generaci) – při křížení jedince homozygotně dominantního s jedincem homozygotně recesivním vzniká vždy genotypově i fenotypově jednotné potomstvo;
  2. Zákon (o štěpení vloh v F2 – generaci) – při křížení heterozygotních jedinců mezi sebou vzniká nejednotné potomstvo, ve kterém dochází v charakteristických, matematicky přesných štěpných poměrech k vyštěpení rodičovských genotypů a fenotypů;
  3.  Zákon (o volné kombinovatelnosti vloh; platí pouze pro alelické páry ležící v různých párech chromozómů)
  4. POJMY- Biologie.doc (53,5 kB)